0038523394636
CHORVATSKO - Plavby
všeobecné informace
Chorvatsko - nautika
Východní pobřeží Jaderského moře, které připadá Chorvatsku, je skutečně i se svými ostrovy obklopeno Evropou. Aby se k němu Němci, Rakušané, Češi nebo Maďaři dostali, musí zamířit směrem na jih, Francouzi směrem k východu, Italové směrem na severovýchod nebo sever, podle toho odkud přijíždí a Řekové na severozápad. Jaderské aquatorium je hluboce vsunuté do pevniny a severní pobřeží zdobí 1185 ostrovů, ostrůvků, útesů a skalisek. Chorvatské pobřeží je díky veliké členitosti dlouhé plných 5951 kilometrů. V antickém období, dříve než tato území osídlili Chorvaté tudy vedla jedna z nejdůležitějších námořních cest. Řecké kolonie se prostíraly daleko na sever až do Traguria a později to byly vnitřní vody velikého římského impéria. Ve středověku plavbu tímto mořem měly pod kontrolou mocné Benátky, později Francouzi, po nich Angličané a Rakušané. Schopní a známí mořeplavci jsou i Chorvaté. Plachetnice Dubrovnické republiky brázdily celé Středozemní moře již ve 13. století a pár set let později pelješské a lošinjské plachetnice po velikých zeměpisných objevech plují až k břehům Nového světa. Senjští uskoci a neretvanští husaři nikdy nepokořeni ovládají vnitřní průlivy i moře.
Období bojů o nadvládu na moři v srdci Evropy jsou již dávno pryč a na Jadran přijíždí námořní turisté z celé Evropy vyhledávající nejpříjemnější prostředí pro své plavby a využívající velmi rozvinutou nautickou infrastrukturu. Mnozí od nich své lodě nechávají v chorvatských marinách, jiní zase svoje jachty umísťují na italském pobřeží Jadranu, stále více je těch, kteří si lodě pronajímají a mnozí přijíždí ze vzdálených středozemních přístavů a pobřeží, aby pluli chorvatskou částí Jadranu. Co je přitahuje? Především četnost a rozmanitost ostrovů a pobřeží, dále města a lidé, pak ryby a víno a zvláště nálada, protože na chorvatské části Jadranu se tu a tam ještě může vidět život, jaký zde byl před několika desítkami let. Ještě se mohou najít lidé, kteří žijí v souladu s mořem a přírodou, ještě se mohou najít osamělé zátoky, ve kterých oblázky budou pouze vaše a zvukovou kulisou bude jen šumění vln a cvrkot cikád.
Jaderské ostrovy jsou pro plachtaře ideálně uspořádané. Prostírají se až na malé výjimky podél větší části pobřeží, ve sledu od Rijeky až po Dubrovník. Na vzdálenostech ne větších než deset námořních mil, uzavírají četné průlivy mezi pevninou i mezi sebou navzájem. Na ostrovech i pevnině je více než půldruhého tisíce zálivů a přístavů, kde je možnost přistání nebo kotvení a pobytu přes noc. Jsou to místa ideální k plavbě, ale i pro okružní plavby motorovou jachtou nebo člunem pro sportovní rybolov. Nic není daleko a pokud si přejete, můžete celý den strávit plavbou. Když se zkazí počasí, nebo se zvedne vítr, vždy je po ruce nějaké místo, kde se můžete snadno a bezpečně ukrýt.
Jadran stejně jako žádné moře není bez nebezpečí. Je nutné znát jeho větry, zákonitosti a povahu a plout podle pravidel, aby plavba byla bezpečná a tím i příjemná. Nicméně v období nautické sezóny jsou podmínky pro plavbu včetně plachtění většinou příznivé. Nejčastějšími větry jsou mistral a tramontana (severák), velmi příjemné k plachtění. Podobné to je i s levantem a v létě jsou i když méně častá, silná juga. Dokonce i bura ztrácí svoji sílu, přestože i na ni, stejně jako na letní nevery (západní větry) je potřeba si dávat pozor.
Členitost pobřeží, proudy a lokální větry dělají navigaci zajímavější. Na lodi se pořád něco děje a stále je nutné být ve střehu. Pro doplutí k cíli je obvykle nutné přizpůsobovat kurs i plavbu. Na plachetnici chvíli plachtíte po větru a hned na to je potřeba otočit proti větru a proplout úzkým průlivem nebo vraty. Ta rozmanitost platí i když plujete motorovým člunem. Dokud plujete, krajina se stále mění, místy je pobřeží téměř neobydlené a pusté vlivem zimních severních větrů, jako jsou severní strany Rabu a Pagu. Jižní strany jsou obvykle, obzvláště čím dále plujete na jih, bohaté vegetací. Chvilkami plujete podél hustého borovicového lesa, který se spouští do samého moře, jako např. na Lastovu nebo Jakljanu, hned zase vám pohled zakloní houštiny nebo skála. Budete proplouvat podél středozemních měst a malých rybářských osad a přistávat v nich. Často narazíte na zátoky, ve kterých jsou pouze dvě nebo tři obydlí. Pláž jako je Zlatni rat na Bolu, která svůj vzhled mění podle větrů, není potřeba připomínat.
Ostrovní místa jsou různorodá a zajímavá a stojí za poznání. Řada nich jako Korčula, Hvar, Vis jsou datována ještě z antického období a mají v sobě všechny znaky stavitelství minulosti. Jiná novější místa vznikla jako rybářské přístavy nebo přístavy ostrovních sídlišť vzdálených od moře. Vzhledem k tomu, že se obyvatelé jadranských ostrovů živili zemědělstvím, stavěli proto svoje osady ve vnitrozemí, zpravidla na svazích úrodných polí. Taková místa si zachovala největší část svého původního vzhledu, i když s málo obyvateli, ale pokud je navštívíte, najdete duch uplynulých časů.
Jadran je možné rozdělit různými způsoby. Nejčastější je rozdělení na severní a jižní s přelomem u mysu Planka mezi Rogoznicí a Primoštenem. Ale pro potřeby plavby bychom mohli severní část rozdělit na tři díly. Istrii, Kvarnerské a podvelebitské ostrovy a pobřeží, Zadarské a Šibenické souostroví a pobřeží. Jižní Jadran zahrnuje část od Rogoznice do mysu Prevlaka na hranici s Černou Horou. Každá z těchto částí je jiná a svým způsobem zajímavá.
text převzat od HTZ
