Úvod -> Info -> Chorvatsko - doprava

CHORVATSKO - TRASA PRAHA-DUBROBNIK

přes Plitvická jezera
Chorvatsko - trasa Praha - Dubrovník
 
Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Plitvická jezera - Gračac - Knin - Sinj - Split - Omiš - Makarská - Opuzen - Dubrovník

Byla to základní a nejčastěji používaná trasa pro cesty do Jižní Dalmácie. Nyní ji uvádíme jako alternativní pro ty, kteří nechtějí z jakéhokoli důvodu použít dálnici Záhřeb - Split. Nejčastějším důvodem může být návštěva Plitvických jezer, případně i finanční úspora oproti dálnici. V sezóně bývala tato silnice přetížená, což se zlepšilo otevřením paralelní dálnice Záhřeb - Split. Některá místa zůstávají při sezónním náporu problematická, např. při placení mýtného na dálnicích v Chorvatsku (v dálniční části trasy do Karlovace) a na hraničních přechodech. Na Jadranské magistrále je silný provoz, který ještě zpomalují průjezdy četnými obcemi a letovisky. Pokud můžete, vyhněte se cestování v sobotu

Pro přechod z ČR do Rakouska (je nutná dálniční známka) se nejčastěji používá hraniční přechod Znojmo, odkud se pokračuje po silnici E59 směrem na Vídeň. Ve Stockerau (50 km za hranicemi) začíná dálnice (A22) do Vídně (Wien). Z Moravy bude výhodnější hraniční přechod v Mikulově, může však být rychlejší alternativou i pro cestu z Prahy. Z hranic se jede po silnici E461 přímo do Vídně. Průjezd Vídní po dálnici bývá rychlý, pokud zde nejsou uzávěrky či není dopravní špička. Po dálnici A2 (E59) se příjemně projede téměř celá rakouská část trasy (žádné poplatky se zde neplatí), ve Štýrském Hradci (Graz) se odbočí na dálnici A9 (ukazatele: Slowenien - Spielfeld), která vede rovinou až na rakousko-slovinské hranice Spielfeld - Šentilj.

Krátce za hraničním přechodem začíná ve Slovinsku dálnice do Mariboru (16 km) - dálniční poplatky ve Slovinsku. Krajina tohoto vinařského kraje je malebná, po pravé straně se táhnou kopce Pohorje, které jsou posledními výběžky Alp. Město Maribor se projíždí a bývají tu zácpy. V Mariboru je třeba odbočit na slovinské město Ptuj, na silnici E59, kterou cesta pokračuje rovinatým zemědělským krajem (nížina řeky Drávy) až na slovinsko-chorvatský hraniční přechod Gruškovje - Macelj. Tento úsek je velmi pomalý, neboť silnice vede hustě osídlenou krajinou s mnoha vesnicemi. Kopečky se začínají objevovat až těsně před hranicemi.

Nedaleko za slovinsko-chorvatskou hranicí (20 km), v Krapině, začíná dálnice do Záhřebu (dálniční poplatky v Chorvatsku). Okolní krajina je kopcovitá, směrem k Záhřebu pak kopce ustupují. Po levé straně je vidět vzdálenější masív Ivančica dosahující přes 1000 m a následuje stejně vysoká Medvednica, která je oblíbeným výletním cílem obyvatel Záhřebu. Před Záhřebem, v Zaprešići, se sjíždí z dálnice a hlavní město se objíždí po dálničním obchvatu. Na jihozápadě je velké odpočívadlo s názvem Lučko - "Plitvice" (název je trochu matoucí) s velkým parkovištěm, restaurací, velkými WC a umývárnou uvnitř, hotelem, kempem, benzínovou pumpou atd., sloužící jako častá zastávka při cestě k moři. Opět se najíždí na dálnici (Lučko) a motorista si vyzvedne kartu, kterou pak odevzdá při výjezdu z dálnice v Karlovci a platí mýtné za projetý úsek. Z Karlovce cesta pokračuje po silnici E 71 směrem na Slunj.

Z Karlovce vede cesta nejprve rovinou, pak řídce osídlenou pahorkatinou Kordunu. Silnice se až do Slunje střídavě přibližuje k řece Koraně. Počínaje Karlovcem jsou podél cesty patrné stopy po válečném konfliktu v 90.let 20.stol. - zničené ohořelé či rozstřílené domy apod. Na celé trase až k pobřeží se stále nedoporučuje v zájmu vlastní bezpečnosti vstupovat na označená a ohraničená území, která mohou skrývat nevybuchlou munici, a do volné přírody mimo vyznačené cesty nebo do válkou zničených objektů.

První větší obcí je malebné městečko Slunj (hotel, restaurace). Do řeky Korany se tu vlévá krásnými peřejemi a vodopády říčka Slunjčica (viz tematický článek: Rastoke na řece Slunjčici ve Slunji).

Za Slunjí se terén postupně zvyšuje až k velmi navštěvovaným Plitvickým jezerům (hotely, restaurace, kempy).

Plitvicemi začíná kraj zvaný Lika (odtud také Chorvaty velmi používaný název pro tuto silnici Lička magistrala, tj. Lická magistrála). Po pravé straně se vypínají vrchoky pohoří Mala Kapela. Od městečka Korenica vede silnice náhorní plošinou mezi pohořím Plješevica a Velebitem. Silnice je zde širší a rovnější. Pokračuje dále přes Udbinu a Gračac, míjí hlavní velebitský hřeben.

Za městem Gračac silnice stoupá do průsmyku (802 m) a dále vede dále četnými zatáčkami do Kninu. Po levé straně se tyčí vrcholky Dinarského pohoří, po kterých vede hranice s Bosnou. Kvalitní silnice se zatáčkami pokračuje k malebnému Peručskému jezeru, dlouhému 20 km. Silnice podél jezera (možnost koupání) je trochu rovnější. Jezero tvoří krásnou scenérii s horami po obou stranách, po levé stále (až k Sinji) Dinárské pohoří, po pravé masív Svilaja. V závěru vede cesta úrodným Sinjským poljem přes Sinj až do Brnaze, kde odbočuje silnice na Split. Kolem mohutného hradu Klis (krásný výhled na Split a celou přilehlou kotlinu) pak klesá až do Splitu.

Ve Splitu se trasa napojuje na Jadranskou magistrálu a pokračuje po ní až do Dubrovníka. Magistrála zde vede blízko moře, z počátku přes rušné osady. Otevírají se výhledy na moře a hornatý ostrov Brač, nad magistrálou se vypíná masív Mosoru. Krásnou scenérii tvoří soutěska řeky Cetiny s městečkem Omiš. Za letoviskem Omiš silnice stoupá vysoko nad moře a vede v neustálých zatáčkách ve výšce 100 - 200 m. Nejvyššího bodu dosáhne u osady Dupci (pod průsmykem Dupci), kde začíná Makarská riviéra. Po levé straně se zvedají strmé srázy pohoří Biokovo. Na moři už začíná za ostrovem Brač vykukovat ostrov Hvar. Magistrála tady vede dále od moře, do jednotlivých letovisek z ní vedou odbočky. Míjí známá rekereační střediska: Brelu, Bašku Vodu, Makarskou, Tučepi, Podgoru, Igrane, Živogošće, Drvenik (trajekt na ostrov Hvar do Sućuraje). Na moři se odkrývá nový pohled - na poloostrov Pelješac, za ním je částečně schovaný ostrov Korčula. Za posledními středisky Makarské riviéry, letoviskem Gradac končí i masív Biokova, který se v poslední části nazývá Rilić. Magistrála opouští pobřeží a vede vnitrozemím podél nádherného Bačinského jezera (soustava několika jezer).

Za městem Ploče začíná široká delta Neretvy, kterou zde ústí řeka Neretva do moře. Z roviny delty začíná magistrála poněkud stoupat s pěknými výhledy na deltu i moře. Silnice projíždí kolem letovisek Klek a Neum (Neum leží na území republiky Bosna a Hercegovina, přechod hranic bývá bez problémů) pokračuje podél úzkého Malostonského zálivu s výhledem na protilehlé břehy poloostrova Pelješac. Tam, kde končí záliv, je možno odbočit na úzkou šíji, která spojuje poloostrov s pevninou, a pokračovat na poloostrov Pelješac. Magistrála pokračuje podél moře až do Dubrovníka, přes letoviska Slano a Trsteno, které vyniká krásnou přímořskou vegetací. Na moři se otevírá nový výhled - na skupinu Elafitských ostrovů - Šipan, Lopud, Koločep. Přes vloni otevřený most přes Rijeku Dubrovačku se vstupuje do města Dubrovník

   

UHPA

© 2008-2017 LOTOS TOURS, made by INET-SERVIS.CZ, Hradec Králové