0038523394636
CHORVATSKO - TRASA PRAHA-SPLIT 1
Tato trasa maximálně využívá dálnice, z čehož plynou i vyšší výdaje za dálniční poplatky. Na území Chorvatska vede po nové dálnici Záhřeb - Split (Chorvaté jí říkají "Dalmatina"). Trasu uvádíme jako základní a "stará", dříve přetížená trasa po silnici přes Plitvická jezera je alternativní (nyní trasa č. 2). Letos byly dány její poslední úseky: Dálnice ze Záhřebu do Splitu je otevřena!.
I přes značné urychlení díky nové dálnici stále zůstávájí na této trase problematická místa, která jsou při sezónním náporu přetížená, např. při placení mýtného na dálnicích v Chorvatsku (především Lučko), u tunelů Mala Kapela a Sveti Rok a také na hraničních přechodech (především Macelj). K dopravním kolapsům na této trase dochází o prázdninových sobotách, kdy se střídají turnusy v ubytovacích zařízeních. Pokud můžete, vyhněte se cestování v sobotu.
Pro přechod z ČR do Rakouska (je nutná dálniční známka) se nejčastěji používá hraniční přechod Znojmo, odkud se pokračuje po silnici E59 směrem na Vídeň. Ve Stockerau (50 km za hranicemi) začíná dálnice (A22) do Vídně (Wien). Z Moravy bude výhodnější hraniční přechod v Mikulově, může však být rychlejší alternativou i pro cestu z Prahy. Z hranic se jede po silnici E461 přímo do Vídně. Průjezd Vídní po dálnici bývá rychlý, pokud zde nejsou uzávěrky či není dopravní špička. Po dálnici A2 (E59) se příjemně projede téměř celá rakouská část trasy (žádné poplatky se zde neplatí), ve Štýrském Hradci (Graz) se odbočí na dálnici A9 (ukazatele: Slowenien - Spielfeld), která vede rovinou až na rakousko-slovinské hranice Spielfeld - Šentilj.
Krátce za hraničním přechodem začíná ve Slovinsku dálnice do Mariboru (16 km) - dálniční poplatky ve Slovinsku. Krajina tohoto vinařského kraje je malebná, po pravé straně se táhnou kopce Pohorje, které jsou posledními výběžky Alp. Město Maribor se projíždí a bývají tu zácpy. V Mariboru je třeba odbočit na slovinské město Ptuj, na silnici E59, kterou cesta pokračuje rovinatým zemědělským krajem (nížina řeky Drávy) až na slovinsko-chorvatský hraniční přechod Gruškovje - Macelj. Tento úsek je velmi pomalý, neboť silnice vede hustě osídlenou krajinou s mnoha vesnicemi. Kopečky se začínají objevovat až těsně před hranicemi.
Nedaleko za slovinsko-chorvatskou hranicí (20 km), v Krapině, začíná dálnice do Záhřebu (dálniční poplatky v Chorvatsku). Okolní krajina je kopcovitá, směrem k Záhřebu pak kopce ustupují. Po levé straně je vidět vzdálenější masív Ivančica dosahující přes 1000 m a následuje stejně vysoká Medvednica, která je oblíbeným výletním cílem obyvatel Záhřebu. Před Záhřebem, v Zaprešići, se sjíždí z dálnice a hlavní město se objíždí po dálničním obchvatu. Na jihozápadě je velké odpočívadlo s názvem Lučko - "Plitvice" (název je trochu matoucí) s velkým parkovištěm, restaurací, velkými WC a umývárnou uvnitř, hotelem, kempem, benzínovou pumpou atd., sloužící jako častá zastávka při cestě k moři. Opět se najíždí na dálnici (Lučko) a motorista si vyzvedne kartu, kterou pak odevzdá při výjezdu z dálnice a platí mýtné za projetý úsek či celou trasu dálnice až do Splitu. Přes Karlovac se rychle dojede do Bosiljeva. Na dálničním uzlu Bosiljevo je třeba odbočit k jihu na dálnici směrem na Split, protože dálnice k západu pokračuje do Rijeky.
Dálnice vede z Bosiljeva přes Ogulin, Josipdol k tunelu Mala Kapela. Tento nejdelší tunel v Chorvatsku (5760 m) byl otevřen v červnu 2005. Je třeba upozornit, že v obou nejdelších tunelech dálnice (Mala Kapela a Sveti Rok) slouží provozu obousměrně pouze jeden tubus tunelu. V sezónních dopravních špičkách se tu budou tvořit zácpy, a to v obou směrech. Nasvědčují tomu loňské několikakilometrové fronty u tunelu Sveti Rok. Dálnice pokračuje hornatým terénem s mnoha tunely, mosty a viadukty. Vede krásnou, dosud velmi odlehlou, řídce osídlenou krajinou zvanou Lika, která patří k ekologicky nejcennějším oblastem v Chorvatsku. Pro mnohé motoristy, kteří tolik nespěchají, bude zajímavé sjet z dálnice a udělat si na některých obzvlášť půvabných přírodních partiích krátkou zastávku u zdejších řek (např. Gacka a Mrežnica) či u skalních partií (např. Klek u Ogulinu) - podrobněji tematický článek: Zpestřete si cestu na Jadran!. V uzlu Žuta Lokva opouští dálnici motoristé směřující do Senje na Chorvatském přímoří a na ostrovy Rab a Pag (silnice D23). Dálnice pokračuje přes Otočac a Gospić (zde se odbočuje po D25 na Karlobag), uzel Gornja Ploča k tunelu Sveti Rok. Na tento tunel dlouhý 5670 m je třeba zvlášť upozornit. Vede pod vrcholky jižní části Velebitu a je technicky nejnáročnějším dílem celé dálnice. Při výjezdu ve výšce 500 m z tunelu Sveti Rok se otevírá krásný pohled na Jadran a jeho ostrovy. Následují serpentiny (což není u dálnic běžné, a tak je zde snížena povolená rychlost), kterými se dálnice dostává dolů k moři.
Přes Maslenici pokračuje dálnice k Maslenickému mostu (Maslenički most). "Starý" Maslenický most, který stál dále od moře (jižněji) na místě chráněném před nebezpečným větrem - "bórou" (též "bura"), byl za války v 90. letech zničen. Vzhledem k tomu, že se dálniční most při silných bouřích někdy uzavírá a neexistovala tu alternativní trasa, byl postaven další most na místě toho původního (viz aktualita: Dne 17. června byl otevřen Maslenický most přes Novskou úžinu). Následují dálniční uzly Zadar I - západ (pro vlastní Zadar a okolí) a Zadar II - východ (pro oblasti na jihovýchod od Zadaru), Benkovac (pro Biograd na n/m a jeho okolí), Pirovac, Skradin, Šibenik (pro Šibenik a okolí), Vrpolje, Prgomet (pro Trogir a na letiště Split - Kaštela) a Dugopolje, kde dálnice zatím končí (v r. 2008 by měl být dokončen úsek do Ploče, dlouhý 59 km). Z Dugopolje se po silnici D29 sjede kolem mohutného hradu Klis až do Splitu. Cestou se otevírá krásný výhled na Split a celou přilehlou kotlinu.
Interaktivní mapu dálnice lze najít na stránkách společnosti Chorvatské dálnice (Hrvatske autoceste): www.hac.hr/autoceste.php. Lze na ní zobrazit doprovodné objekty (čerpací stanice, odpočívadla, občerstvení, WC atd.), dálniční uzly (exity), tunely, mosty apod.
