0038523394636
CHORVATSKO - TRASA PRAHA-ZAHŘEB-ZADAR
Byla to základní a nejčastěji používaná trasa pro cesty do celé Severní Dalmácie. Nyní ji uvádíme jako alternativní pro ty, kteří nechtějí z jakéhokoli důvodu použít dálnici Záhřeb - Split. Nejčastějším důvodem může být návštěva Plitvických jezer, případně i finanční úspora oproti dálnici. V sezóně bývala tato silnice přetížená, což se zlepšilo otevřením paralelní dálnice Záhřeb - Split. Některá místa zůstávají při sezónním náporu problematická, např. při placení mýtného na dálnicích v Chorvatsku (v dálniční části trasy do Karlovace) a na hraničních přechodech. K dopravním kolapsům v těchto místech dochází o prázdninových sobotách, kdy se střídají turnusy v ubytovacích zařízeních. Pokud můžete, vyhněte se cestování v sobotu
Pro přechod z ČR do Rakouska (je nutná dálniční známka) se nejčastěji používá hraniční přechod Znojmo, odkud se pokračuje po silnici E59 směrem na Vídeň. Ve Stockerau (50 km za hranicemi) začíná dálnice (A22) do Vídně (Wien). Z Moravy bude výhodnější hraniční přechod v Mikulově, může však být rychlejší alternativou i pro cestu z Prahy. Z hranic se jede po silnici E461 přímo do Vídně. Průjezd Vídní po dálnici bývá rychlý, pokud zde nejsou uzávěrky či není dopravní špička. Po dálnici A2 (E59) se příjemně projede téměř celá rakouská část trasy (žádné poplatky se zde neplatí), ve Štýrském Hradci (Graz) se odbočí na dálnici A9 (ukazatele: Slowenien - Spielfeld), která vede rovinou až na rakousko-slovinské hranice Spielfeld - Šentilj.
Krátce za hraničním přechodem začíná ve Slovinsku dálnice do Mariboru (16 km) - dálniční poplatky ve Slovinsku. Krajina tohoto vinařského kraje je malebná, po pravé straně se táhnou kopce Pohorje, které jsou posledními výběžky Alp. Město Maribor se projíždí a bývají tu zácpy. V Mariboru je třeba odbočit na slovinské město Ptuj, na silnici E59, kterou cesta pokračuje rovinatým zemědělským krajem (nížina řeky Drávy) až na slovinsko-chorvatský hraniční přechod Gruškovje - Macelj. Tento úsek je velmi pomalý, neboť silnice vede hustě osídlenou krajinou s mnoha vesnicemi. Kopečky se začínají objevovat až těsně před hranicemi.
Nedaleko za slovinsko-chorvatskou hranicí, v Krapině (20 km), začíná dálnice do Záhřebu (dálniční poplatky v Chorvatsku). Okolní krajina je kopcovitá, směrem k Záhřebu pak kopce ustupují. Po levé straně je vidět vzdálenější masív Ivančica dosahující přes 1000 m a následuje stejně vysoká Medvednica, která je oblíbeným výletním cílem obyvatel Záhřebu. Před Záhřebem, v Zaprešići, se sjíždí z dálnice a hlavní město se objíždí po dálničním obchvatu. Na jihozápadě je velké odpočívadlo s názvem Lučko - "Plitvice" (název je trochu matoucí) s velkým parkovištěm, restaurací, velkými WC a umývárnou uvnitř, hotelem, kempem, benzínovou pumpou atd., sloužící jako častá zastávka při cestě k moři. Opět se najíždí na dálnici (Lučko) a motorista si vyzvedne kartu, kterou pak odevzdá při výjezdu z dálnice v Karlovci a platí mýtné za projetý úsek. Z Karlovce cesta pokračuje po silnici E 71 směrem na Slunj.
Z Karlovce vede cesta nejprve rovinou, pak řídce osídlenou pahorkatinou Kordunu. Silnice se až do Slunje střídavě přibližuje k řece Koraně. Počínaje Karlovcem jsou podél cesty patrné stopy po válečném konfliktu v 90.let 20.stol. - zničené ohořelé či rozstřílené domy apod. Na celé trase až k pobřeží se stále nedoporučuje v zájmu vlastní bezpečnosti vstupovat na označená a ohraničená území, která mohou skrývat nevybuchlou munici, a do volné přírody mimo vyznačené cesty nebo do válkou zničených objektů.
První větší obcí je malebné městečko Slunj (hotel, restaurace). Do řeky Korany se tu vlévá krásnými peřejemi a vodopády říčka Slunjčica (viz tematický článek: Rastoke na řece Slunjčici ve Slunji).
Za Slunjí se terén postupně zvyšuje až k velmi navštěvovaným Plitvickým jezerům (hotely, restaurace, kempy).
Plitvicemi začíná kraj zvaný Lika (odtud také Chorvaty velmi používaný název pro tuto silnici Lička magistrala, tj. Lická magistrála). Po pravé straně se vypínají vrchoky pohoří Mala Kapela. Od městečka Korenica vede silnice náhorní plošinou mezi pohořím Plješevica a Velebitem. Silnice je zde širší a rovnější. Pokračuje se po ní až před Udbinu, kde je postaven nový obchvat města (9 km). Na obchvat navazujuje dálniční přípojka k dálnici Záhřeb - Split (k uzlu Gornja Ploča), je tedy třeba dát pozor na ukazatele a odbočit na Gračac a Knin, nikoli na dálnici. Z Udbiny pokračuje cesta dále přes Gračac, míjí hlavní velebitský hřeben.
Za městem Gračac silnice stoupá do průsmyku (766 m) a odtud pak začíná dlouhé pozvolné klesání nekonečnými serpentinami až k moři. Po pravé straně se tyčí srázy Velebitu, po levé straně je dole vidět klikatá modrá stužka řeky Zrmanje. Kaňon Zrmanje je i z výšky nádherný, zejména poslední úsek od Obrovce k ústí do Novigradského moře.
Kdo čeká na velkolepý výhled na moře, bude zklamán. První výhledy na modrou hladinu jsou na uzavřené Novigradské moře (Novigradsko more), otevřené moře je vidět až později, a to stejně jen úzký Velebitský kanál, impozantní je však hradba Velebitu nad ním.
Od Maslenice cesta pokračuje po Jadranské magistrále, nejprve přes nedávno otevřený Maslenický most, který byl postaven na místě starého mostu, zničeného za války v 90. letech (viz aktualita: Dne 17. června byl otevřen Maslenický most přes Novskou úžinu) a následuje pěkná rovná silnice až do Zadaru.
