CHORVATSKO - TARASA PRAHA-LUBLAŇ- RIJEKA-PULA

Chorvatsko - TARASA PRAHA-LUBLAŇ- RIJEKA-PULA

Tato trasa je po přírodní stránce velmi atraktivní, neboť vede v Rakousku krásnými vysokohorskými partiemi Alp. Je zároveň nejdražší, protože průjezd tunely se musí platit (Taurský tunel a tunel pod Karavankami). Není vhodná pro turisty cestující do letovisek v severní části západoistrijského pobřeží (aglomerace Umagu, případně Poreče). - těm je k dispozici alternativní trasa popsaná níže. Vhodná je zejména pro turisty cestující z Čech (hraniční přechod Dolní Dvořiště za Českými Budějovicemi). Některé úseky dálnice v Rakousku jsou dlouhodobě v rekonstrukci (např. na úseku Linec-Salcburk, dále i za Salcburkem), úsek dálnice Lublaň - Postojna je hodně zatížený. Nejproblematičtější je silniční úsek Postojna - Rijeka (podrobněji u popisu trasy). Na slovinsko-chorvatském hraničním přechodu Rupa tvoří se v sezóně tvoří fronty (je malý a nestíhá velký nápor turistů), stejně tak i při placení mýtného na slovinských dálnicích. Trasa se vyhýbá se zatím dosti pomalé cestě severozápadní Istrií, kde dosud není dálnice.

Pro tuto trasu je nejvýhodnější překročit česko-rakouskou hranici hraničním přechodem Dolní Dvořiště (Wullowitz na straně rakouské). Je nutná dálniční známka. Za hranicemi následuje 40 km úsek jízdy po silnici E55 zvlněnou krajinou s množstvím obcí. Další 20 km úsek do Lince (Linz) vede již po dálnici (A7) a pokračuje se po ní přes celé Rakousko.

Za Lincem se objevují vzdálené vrcholky Alp. Cestou do Salcburku (Salzburg) se míjí po levé straně nejníže položená jezera Solné komory (Salzkammergut) s překrásnou horskou scenérií nad nimi. Dálnice (A1) objíždí Salcburk (hrad je z dálnice vidět) a směřuje dále do hor (A10), projíždí četnými tunely, otevírají se stále nové výhledy. Tato dálnice se nazývá Taurská (Tauernautobahn) podle pohoří Taury, které překonává. Úsek s dvěma nejdelšími tunely pod Vysokými Taurami, a to Taurským tunelem (Tauerntunnel) a Katschbergským tunelem (Katchbergtunnel), je placený (poplatky v Rakousku, uvedeny i možnosti objezdu tunelů). Pak dálnice postupně klesá do Korutan. Za Villachem (A11)se projíždí placeným tunelem pod Karavankami do Slovinska (rakousko-slovinský hraniční přechod Rosenbach - Hrušica).

Ve Slovinsku navazuje na tunel krátký úsek dálnice (A2) kousek za Jesenici. Po pravé straně se vypínají vrcholky vápencových Julských Alp, míjí se Bled s krásným jezerem a panoramatem těchto hor. Následuje necelých 20 km jízdy po silnici hustě osídlenou oblastí. Po levé straně jsou vidět Kamnické Alpy. Před městem Kranj se opět najede na dálnici (dálniční poplatky ve Slovinsku), která vede přes Lublaň až do Postojny (A2) se známými jeskyněmi (viz výlety: Slovinsko). Z Postojny se dále pokračuje přes Ilirskou Bistricu k slovinsko-chorvatským hranicím. Tento úsek 62 km je velice nepříjemný, plný zatáček a s úzkou silnicí (pod viaduktem u Pivky je provoz dokonce pouze jednosměrný, řízený semaforem), tvoří se tu kolony a dochází k zácpám.

Od chorvatského hraničního přechodu Rupa silnice klesá hustě obydlenou oblastí k moři k Rijece (28 km). Před Rijekou je třeba v Matulji odbočit směrem na tunel Učka.

Silnice pro motorová vozidla stoupá zpočátku po úbočí pohoří Učka nad letoviskem Opatija k ústí tunelu. Tunel je dlouhý 5062 m a jeho průjezd se platí (dálniční poplatky v Chorvatsku). Po této kvalitní rychlé komunikaci, která tvoří pravé rameno budoucí istrijské dálniční soustavy, tzv. istrijského ypsilonu, se pokračuje vnitrozemím Istrie kolem starobylého městečka Pazin až k dálniční křižovatce za obcí Kanfanar, kde se stýká se stejným typem rychlé komunikace, západoistrijským ramenem ypsilonu. Západoistrijská část je od června 2005 v provozu, od slovinských hranic na severu až do Vodnjanu (téměř u Puly) na jihu. Cesta Istrií vede řídce osídleným krasovým vnitrozemím, nepříliš zajímavou a jednotvárnou krajinou. Úsek z Vodnjanu do Puly, dlouhý 13 km, by měl být dokončen v r. 2006.