CHORVATSKO - TRASA PRAHA-ZÁHŘEB-RIJEKA-PULA

Je to jedna z nejčastěji používaných tras pro cesty do Puly (spolu s trasou č. 4). Není vhodná k cestám do letovisek v severní části západoistrijského pobřeží (aglomerace Umagu). Vyhýbá se zatím dosti pomalé cestě severozápadní Istrií, kde dosud není dálnice. Maximálně využívá dálnic, a pokud se zdaří záměr Chorvatů otevřít do začátku sezóny celý úsek dálnice z Karlovce do Rijeky, bude velmi rychlá. Právě chybějící úsek dálnice přes hornatý Gorski kotar tuto trasu zpomaluje. Trasa patří k levnějším (vyhýbá se drahým tunelům v Alpách), platí se však chorvatské dálnice. Trasa je rozhodně výhodná pro turisty cestující z Moravy.

Pro přechod z ČR do Rakouska (je nutná dálniční známka) se nejčastěji používá hraniční přechod Znojmo, odkud se pokračuje po silnici E59 směrem na Vídeň. Ve Stockerau (50 km za hranicemi) začíná dálnice (A22) do Vídně (Wien). Z Moravy bude výhodnější hraniční přechod v Mikulově, může však být rychlejší alternativou i pro cestu z Prahy. Z hranic se jede po silnici E461 přímo do Vídně. Průjezd Vídní po dálnici bývá rychlý, pokud zde nejsou uzávěrky či není dopravní špička. Po dálnici A2 (E59) se příjemně projede téměř celá rakouská část trasy (žádné poplatky se zde neplatí), ve Štýrském Hradci (Graz) se odbočí na dálnici A9 (ukazatele: Slowenien - Spielfeld), která vede rovinou až na rakousko-slovinské hranice Spielfeld - Šentilj.

Krátce za hraničním přechodem začíná ve Slovinsku dálnice do Mariboru (16 km) - dálniční poplatky ve Slovinsku. Krajina tohoto vinařského kraje je malebná, po pravé straně se táhnou kopce Pohorje, které jsou posledními výběžky Alp. Město Maribor se projíždí a bývají tu zácpy. V Mariboru je třeba odbočit na slovinské město Ptuj, na silnici E59, kterou cesta pokračuje rovinatým zemědělským krajem (nížina řeky Drávy) až na slovinsko-chorvatský hraniční přechod Gruškovje - Macelj. Tento úsek je velmi pomalý, neboť silnice vede hustě osídlenou krajinou s mnoha vesnicemi. Kopečky se začínají objevovat až těsně před hranicemi.

Nedaleko za slovinsko-chorvatskou hranicí, v Krapině, začíná dálnice do Záhřebu (dálniční poplatky v Chorvatsku). Okolní krajina je kopcovitá, směrem k Záhřebu pak kopce ustupují. Po levé straně je vidět vzdálenější masív Ivančica dosahující přes 1000 m a následuje stejně vysoká Medvednica, která je oblíbeným výletním cílem obyvatel Záhřebu. Před Záhřebem, v Zaprešići, se sjíždí z dálnice a hlavní město se objíždí po dálničním obchvatu. Na jihozápadě je velké odpočívadlo s názvem "Plitvice" - Lučko (název je trochu matoucí) s velkým parkovištěm, restaurací, velkými WC a umývárnou uvnitř, hotelem, kempem, benzínovou pumpou atd., sloužící jako častá zastávka při cestě k moři. Opět se najíždí na dálnici (Lučko) a cesta pokračuje přes Karlovac, Bosiljevo (kde se odděluje dálnice do Splitu), dále hornatým horským pásmem Gorski kotar, odkud pak dálnice pozvolna klesá k moři, do Rijeky. Poslední úsek dálnice ze Záhřebu do Rijeky (Bosiljevo - Vrbovsko) byl dán do provozu 23.6.2004 (viz aktualita: Otevřen poslední úsek dálnice Záhřeb - Rijeka).

Pokud nespěcháte, horská střediska Gorského kotaru v těsné blízkosti dálnice stojí za návštěvu (např. Delnice, Lokve s Lokvarským jezerem, Gornje Jelenje či Platak). Přiroda je tu nádherná, výletních cílů mnoho (viz Gorski kotar).

Rijeka se objíždí po obchvatu, který vede nad městem , mj. několika tunely. Přes Matulji pokračuje cesta směrem na tunel Učka. Silnice pro motorová vozidla stoupá zpočátku po úbočí pohoří Učka nad letoviskem Opatija k ústí tunelu. Tunel je dlouhý 5062 m a jeho průjezd se platí (dálniční poplatky v Chorvatsku). Po této kvalitní rychlé komunikaci, která tvoří pravé rameno budoucí istrijské dálniční soustavy, tzv. istrijského ypsilonu, se pokračuje vnitrozemím Istrie kolem starobylého městečka Pazin až k dálniční křižovatce za obcí Kanfanar, kde se stýká se stejným typem rychlé komunikace, západoistrijským ramenem ypsilonu. Západoistrijská část je od jara 2005 v provozu, od slovinských hranic na severu až do Vodnjanu (téměř u Puly) na jihu. Cesta Istrií vede řídce osídleným krasovým vnitrozemím, nepříliš zajímavou a jednotvárnou krajinou. Úsek z Vodnjanu do Puly, dlouhý 13 km, by měl být dokončen v r. 2006.