CHORVATSKO - SILNIČNÍ SÍŤ A DOPRAVA

Chorvatsko - Silniční síť, doprava

Chorvatská silniční síť, a to především přístupové cesty na Jadran, byla po dlouhá léta slabým článkem v rozvoji cestovního ruchu v Chorvatsku. Proto před několika léty přistoupily nejvyšší chorvatské orgány k zásadnímu a velkorysému řešení dopravních problémů. Byl vypracován komplexní plán a v souladu s ním se s největším urychlením postupně budovaly a stále budují nové dálnice, především z chorvatského vnitrozemí na Jadran (podrobněji tematický článek: Rozšíření chorvatské dálniční sítě v r. 2005 a v dalších letech).

Nejvýznamnější z nich je dálnice ze Záhřebu do Splitu, jejíž poslední úseky byly dány do provozu v červnu 2005.

Na doplnění dálniční sítě se však pracuje i v dalších oblastech Chorvatska. Tak např. pokračuje výstavba dálnice ze Splitu do Ploče, před dokončením je výstavba tzv. Istrijského ypsilonu, buduje se úsek dálnice z Krapiny na chorvatsko-slovinskou hranici atd. Ve výstavbě je i řada komunikací z dálnice Záhřeb - Split do pobřežních míst.

V současné době se platí poplatky na těchto dálnicích (případně dokončených úsecích dálnic) a komunikacích (výši poplatků je možno najít na stránce Informace pro motoristy - Dálniční poplatky):

• na budované dálnici Macelj (u hranic se Slovinskem) - Záhřeb: úsek Krapina - Záhřeb
• Záhřeb - Split (Dugopolje)
• Goričan (u hranic s Maďarskem) - Záhřeb
• Záhřeb - Rijeka
• Rijeka - Rupa (u hranic se Slovinskem, na sever od Rijeky)
• tunel Učka
• most na ostrov Krk
• Bregana (u hranic se Slovinskem) - Záhřeb
• Záhřeb - Županja (u hranic se Srbskem)

Perspektivním velkorysým řešením dostupnosti Jadranu a navazujícího Jonského moře ze západní, střední i severní Evropy má být mezinárodní projekt projekt, který bude představovat dálnice vedoucí ze západní Evropy (a přípojkou na střední, resp. severní Evropu), která povede rovnoběžně s mořem vnitrozemím Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Černé hory, Albánie a Řecka. Z této dálnice by pak směřovaly odbočky do jednotlivých pobřežních oblastí. Záměr je to skvělý, protože vyřeší mimo jiné rychlou dosažitelnost přímořských letovisek ve všech uvedených zemích, a to prakticky z celé Evropy, bez zahlcení přímoří auty a výfukovými zplodinami. Část projektu se již začíná realizovat, u některých částí nebylo zatím dosaženo konsenzu co do trasy dálnice; chybí i finanční prostředky (a ty by musily být vzhledem k tak velkorysému záběru obrovské), ale i konsenzus všech zúčastněných, včetně potenciálních investorů.

V novější době byly postaveny nové mosty na ostrovy, které většinou nahradily staré, nevyhovující. Pro informaci uvádíme jejich současný přehled:

• na ostrov Krk se jezdí od města Kraljevica na Chorvatském přímoří přes Krcký most (auta platí mostné)
• dopravu z pevniny na ostrov Pag zajišťuje most u osady Miletići
• Maslenický most přes Novigradskou úžinu v Severní Dalmácii, zničený za války v 90. letech, je znovu postaven a ve výborném stavu. Bohužel zvolená poloha nového mostu je příčinou častých uzavírek nebo omezení provozu zejména pro nákladní auta a autobusy za větrného počasí. Diskutují se návrhy a zpracovávají plány na vyřešení situace.
• přestavěn byl most z pevniny do Tisna na ostrově Murteru v Severní Dalmácii
• most z Privlaky na ostrov Vir (přes Privlački Gaz) u Ninu v Severní Dalmácii
• přestavěn a zmodernizován byl most mezi ostrovy Ugljan a Pašman v Severní Dalmácii
• most přes ústí ponorné řeky Rijeka Dubrovačka do moře (před vjezdem do Dubrovníku ze severu) byl dán do provozu v r.2002. Zkracuje se tak cesta do Dubrovníka o objezd celé Rijeky Dubrovačky (objížděl se celý její tok od ústí až k mohutné vyvěračce a po druhém břehu řeky opět až k ústí). Tato krasová řeka není příliš dlouhá, celý její objezd, a tedy úspora představuje asi 12 km, ale nebyl to rychlý, ani příjemný úsek. Úzká a nepřehledná silnice tu vedla v četných zákrutech hustou zástavbou a zácpy tu byly velmi časté.

S výjimkou mostu na ostrov Krk se zatím na těchto mostech neplatí poplatek.

Na naší stránce Informace pro motoristy uvádíme návrhy přístupových tras, poplatky na dálnicích, ceny pohonných hmot apod.

Autobusovou dopravu z České republiky do Chorvatska zajišťuje větší počet českých dopravců z celé ČR, někteří ve spolupráci s chorvatskými dopravci. Jízdenky prodává i řada cestovních kanceláří. Na internetu jsou vyhledávače autobusového spojení: IDOS - jízdní řády (www.idos.cz) a ONLINE BUS (www.onlinebus.cz).

V zimních měsících, stejně jako v předsezóně a posezóně je jen velmi málo spojů s Chorvatskem, výhradně jen na trasách Praha - Záhřeb (a zpět) a Praha - Split (a zpět). Cesta do Záhřebu trvá přitom asi 11 hodin, cesta do Splitu pak 18 hodin. S blížící se sezónou spojů přibývá (od začátku června do konce září), odjezdovým místem autobusů bývají i další místa v Česku - Brno, Ostrava aj., značný bývá i počet možných nástupních míst, např. Tábor, České Budějovice, Olomouc, Znojmo, Mikulov a další. Rovněž cílových míst v Chorvatsku je mnoho - od nejseverněji položeného Umagu až do jižní Dalmácie.

Kromě toho je možno využít i autobusů cestovních kanceláří, které do přímoří pořádají zájezdy a jejichž autobusy nejsou vždy plně vytíženy. Jejich ceny v žádném případě dosud nepřesahovaly ceny autobusových firem. Nevýhodou pouze je, že volná místa může dát cestovní kancelář k dispozici až na poslední chvíli před odjezdem, když už není předpoklad dalšího prodeje zájezdu.